„Nová soustava stavebních úřadů by byla zbytečně drahá a také nepraktická. Díky naší novele dojde k větší ochraně životního prostředí a památek, což považuji za velice důležité. Stále ale platí původní plán, že si stavebník jen podá žádost a stavební úřad si veškeré záležitosti obstará sám, což zásadně ovlivní i digitalizace. Princip „Jeden úřad, jedno razítko” zůstane zachován, podobně jako Specializovaný stavební úřad. Ten bude mít na starosti velké stavby. Rozhodně totiž nechceme brzdit stavby dálnic, železnic nebo energetické infrastruktury,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
„Nejvyšší stavební úřad také nevznikne jako samostatná instituce, ale jeho úkoly bude plnit Ministerstvo pro místní rozvoj,“ doplnil.
Dnes podpořený návrh ovšem neruší stavební zákon jako celek. Jedná se pouze o částečný odklad jeho účinnosti. Nový stavební zákon měl celý nabýt účinnosti k 1. červenci 2023. V červenci ale dnešním rozhodnutím Sněmovny začne platit pouze část týkající se tzv. vyhrazených staveb, tedy ta zaměřující se na stavby dálnic, železnic nebo energetické infrastruktury. Na všechny ostatní stavby se o rok déle použije stará úprava. To znamená, že nebude zřízena nová „pyramida“ stavebních úřadů, ale stavební úředníci zůstanou tam, kde jsou dnes, tedy nejblíže k lidem.
