Globální nárůst teploty i rizika spojená s probíhající změnou klimatu jsou výzvou, která dlouhodobě stojí nejen před vědci, ale i světovými lídry. Většina států světa hledá společný postup, jak neuspokojivou situaci řešit. S ohledem na závažnost výzev uspořádala místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová ve spolupráci s neziskovými organizacemi konferenci k výsledkům konference OSN ke změně klimatu (COP26) v Glasgow a aktuální třetí části šesté hodnotící zprávy Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o stavu a vývoji světového klimatu. Konference se zůčastnila i ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.
„Přes složitou geopolitickou situaci vyvolanou válkou na Ukrajině zůstávají cíl a úkoly posílení opatření proti změnám klimatu hlavním celosvětovým úsilím. Důsledky nárůstu teploty by měly ve všech oblastech života v naší zemi, Evropě a na celosvětovou civilizaci nedozírné dopady. Změna klimatu je problémem současnosti, toto desetiletí je přes všechny jeho další problémy pro její zvládnutí kritické a rozhodující,“ upozorňuje místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová.
Na konferenci COP26 v Glasgow, která se konala na přelomu října a listopadu 2021, vyslovily země znepokojení a nejvyšší obavy ze zvyšování teploty již nyní cca o 1,1° C. Cíl Pařížské klimatické dohody byl potvrzen, podařilo se dokončit pravidla pro její praktické provádění. Intenzivně pokračovala jednání ohledně financování opatření v oblasti klimatu. Mezi státy a soukromým sektorem došlo k novým dohodám financování v řádech stovek miliard dolarů na ochranu lesů, investic do inovací, zemědělství a potravinových systémů. Filantropické organizace se zavázaly poskytnout přes 300 milionů dolarů na snížení emisí metanu, další desítky zemí ukončí podporu fosilních paliv (24 miliard dolarů ročně). Sdružením prostředků velkých nadací, bank a finančních korporací byl založen nový desetimiliardový fond – Zelený klimatický fond OSN.
Podle zprávy IPCC (Mezinárodní panel pro změnu klimatu patřící pod OSN, vědecký mezivládní orgán, který byl založen k vyhodnocování rizik změny klimatu) došlo ke značnému posunu, ale zatím stále nedostačujícímu, oproti opakovaně potvrzenému a rychle pokračujícímu zvyšovaní koncentrací skleníkových plynů. Jak zpráva uvádí, pokud si má svět udržet růst teploty v mezích 1,5 °C, je třeba ukončit spalování uhlí. V současnosti plánovaná nová infrastruktura elektráren na uhlí a plynových zařízení by způsobila, že svět překročí kritickou teplotu Emise metanu je nutné snížit o třetinu. Prioritou je zachování lesů, rašelinišť, obnova půdy a krajiny. Odvětví světové ekonomiky, a to od energetiky a dopravy až po budovy a potraviny, se musí ještě v tomto desetiletí dramaticky změnit. Potřeba budou nové technologie včetně vodíkových paliv a zachycování a ukládání uhlíku. Investice do přechodu pro nízkouhlíkový svět by měly být asi šestkrát vyšší, než jsou ty současné.
Konference na půdě Senátu, kde se sešli zástupci vlády, zákonodárců, odborné veřejnosti a neziskových organizací, poskytla prostor k jednání o těchto tématech a o pozici naší země v boji proti dopadům změny klimatu a možnostech dalšího směřování. Konference se zúčastnil velvyslanec Velké Británie Nick Archer, jako zástupce země pořádající COP26, a také Said Mohamed Elsaid Hindam, velvyslanec Egyptské arabské republiky, která uspořádá COP27 letos v listopadu.
COP26: Konference OSN ke změně klimatu proběhla ve dnech 31. 10. až 13. 11. 2021 a účastnilo se jí 196 států. Jednalo se o 26. zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, 16. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu a třetí zasedání smluvních stran Pařížské dohody. Výsledkem jednání je Glasgowský pakt o klimatu.
