Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) rozhodl o přijetí dvou výjimek, které pro rok 2023 dovolují osít i pole, která by jinak povinně kvůli ekologii musela ležet ladem. Zemědělci také nebudou muset pěstovat na jednom pozemku jinou plodinu než v předchozím roce. Výjimky umožnila Evropská komise jako pomoc zemědělcům, kteří čelí prudkému nárůstu cen energie, pohonných hmot, hnojiv nebo krmiv.
Výjimky pomohou zemědělcům v nejisté situaci na zemědělských trzích, a to zejména v době, kdy se nastavují nové podmínky společné zemědělské politiky, která začne platit v příštím roce.
„Zemědělci musí plánovat osevní postupy a přitom nevědí, jaké povinnosti budou muset plnit, protože Evropská unie ještě neodsouhlasila České republice návrh Strategického plánu společné zemědělské politiky. Proto jim chceme prostřednictvím výjimek poskytnout čas, aby mohli zvážit různé možnosti a dlouhodoběji naplánovat své hospodaření a osevní postupy. Také jim chceme pomoci v době, kdy i kvůli válce na Ukrajině rostou ceny vstupních nákladů do zemědělství,“ řekl ministr Zdeněk Nekula.
Evropská komise připravila pro rok 2023 výjimky ze dvou základních povinností, a to povinnosti rotace plodin a vyčleňování neprodukčních ploch. Výjimky se týkají standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, tzv. DZES, č. 7 a 8. V praxi to bude znamenat, že se v roce 2023 nebude vyžadovat pěstování odlišné plodiny než v předchozím roce. Také bude možné úhory, vyčleněné jako neprodukční plochy, využít k pěstování produkčních plodin, především pro potravinářské účely. Úhory však nebudou moci být osety kukuřicí, sójou nebo rychle rostoucími dřevinami. Výjimka z DZES 8 (vyčlenění neprodukčních ploch) tak neznamená, že se zruší povinnost vyčleňovat stanovené procento úhorů, krajinných prvků, ochranných pásů, případně meziplodin nebo ploch s dusík vázajícími plodiny. Pouze umožňuje vyčleněné úhory, tedy ty předem evidované v registru zemědělské půdy LPIS s kulturou „U“, osít jinou než podmínkami stanovenou plodinou. Tento jednoletý posun povinností se netýká tzv. ekoplatby. Ti, kteří o ni požádají, musí podmínky splnit kompletně, včetně stanoveného navýšeného procenta neprodukčních ploch.
Zavedení výjimek není ústupem od environmentálních ambic, které se od nové společné zemědělské politiky očekávají. Celkové nastavení Strategického plánu a jeho environmentální cíle pro nové období do roku 2027 zůstávají beze změny.
Rok 2024 již bude bez výjimek a bude nutné, aby zemědělci alespoň na 40 % orné půdy pěstovali jinou plodinu než v roce 2023. Budou také muset vyčlenit alespoň 4 % orné půdy jako úhor, krajinný prvek a ochranný pás. Nebo mohou vyčlenit 7 % orné půdy, přičemž minimálně na 3 % z nich musí být úhor, krajinný prvek nebo ochranný pás a na zbytku mohou vysít meziplodiny (např. svazenka, len, hořčice, pohanka) a dusík vázajícími plodiny (např. hrách, jetel, sója).
