Česká republika předsedala Radě Evropské unie od 1. července do 31. prosince 2022. Bylo to šest náročných měsíců poznamenaných ruskou válkou na Ukrajině, energetickou krizí a inflací. Zvolené motto „Evropa jako úkol“ proto reflektovalo tíhu zodpovědnosti a povinností, které Česká republika musela zvládnout. Pod vedením českých ministrů a diplomatů se však podařilo na jednáních dosáhnout řady velkých výsledků v legislativní i nelegislativní oblasti. „Cílem našeho předsednictví bylo hledat kompromisy přijatelné pro všechny strany. Vždy jsme však postupovali tak, že jsme prosazovali zájmy ČR a našich občanů,“ řekl premiér Fiala.
Zejména energetika a další aspekty spojené s ruskou invazí na Ukrajinu zásadně určovaly agendu a priority celého českého předsednictví v Radě EU. Navzdory složité situaci, které EU musí čelit, se České republice v čele Rady EU nepochybně podařilo udržet jednotu mezi členskými státy i v těch nejsložitějších otázkách.
České předsednictví dosáhlo celé řady významných úspěchů. Mezi těmi nejvýraznějšími je možné jmenovat například schválení tří sankčních balíčku vůči Rusku a Bělorusku, pozastavení dohody o vízové facilitaci s Ruskem, schválení finanční podpory Ukrajině ve výši 18 miliard eur, schválení všech klimatických částí balíčku Fit for 55, a zejména pak dosažení široké shody mezi členskými státy na zastropování cen plynu.
„Česká republika v předsednické roli přistupovala k řešení cen energií a k zajištění strategické autonomie Unie s velkým odhodláním. O tom svědčí rekordních osm setkání ministrů pro energetiku a plejáda dojednané legislativy,“ konstatoval premiér Petr Fiala a dodal: „Výrazně jsme omezili závislost EU na ruských fosilních palivech, zastropovali ceny energií, zřídili společné nákupy plynu, zajistili dostatek plynu na celou topnou sezónu a mnoho dalšího.“
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek se dále věnoval konkrétním úspěchům a dohodám, kterých bylo dosaženo v rámci pěti stanovených priorit českého předsednictví, kterými byli energetická bezpečnost, zvládnutí uprchlické krize a obnova poválečné Ukrajiny, posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru, strategická odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí. „Přiměli jsme naše partnery ke shodě i tam, kde se to zdálo nemožné,“ poznamenal ministr a dodal: „Dostává se nám velkého uznání od našich partnerů z členských zemí ale i od institucí EU. Českému předsednictví se podařilo posunout vnímaní o ČR. V EU jsme nyní považování za zemi, která hraje aktivní roli v centru evropského dění.“
Ředitelka Odboru pro předsednictví ČR v Radě EU Alice Krutilová vzala na závěr tiskové konference veřejnost do zákulisí českého předsednictví a přiblížila jeho organizační, logistické a komunikační aspekty, který měl její tým na starosti. Zároveň představila veřejnosti předsednictví v konkrétních číslech.
Předsednictví v číslech:
- 37 materiálů pro jednání vlády
- 50 formálních zasedání Rady EU
- 1500 pracovních skupin
- dvoudenní Pražský summit
- 14 neformálních Rad EU
- 314 akcí v ČR
- 100 veřejných zakázek
- 35 000 akreditací
- 500 000 návštěvníků webu
- 22 000 sledujících na Twitteru
- 1, 835 mld. Kč v centrálním rozpočtu
- 2000 lidí
Více k dosaženým výsledkům předsednictví v Radě EU.
