Německý kancléř Olaf Scholz ve svém dnešním projevu na Karlově univerzitě v Praze uvedl nutnost rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou v EU, aby se zajistila větší akceschopnost unie. Již dnes se hlasuje kvalifikovanou většinou ve většině případů od ochrany osobních údajů přes zemědělskou politiku až po migraci, jednomyslnost zůstává pouze v několika málo oblastech mezi které obecně patří zahraniční politika a finance.
Nemožnost schvalovat finanční záležitosti EU kvalifikovanou většinou nahrává především oligarchům, kteří tak mohou ostatní členy EU vydírat. Například se může stát, že oligarcha blokuje snížení sazby DPH na elektronické knihy, protože nechce zastropovat zemědělské dotace, z čehož sám benefituje, a je tím pádem ve střetu zájmů.
Nemožnost přijmout daňové zákony kvalifikovanou většinou také způsobuje, že vznikají v rámci EU daňové ráje, kam odtéká nezdaněný zisk i z České republiky, což Česko stojí miliardy ročně.
Nejednotná zahraniční politika zase oslabuje synergii členů EU, slabá a neakceschopná Evropská unie vyhovuje jiným mocnostem včetně Ruska a Číny. Velké výzvy blízké budoucnosti jako jsou například imperialistická válka Ruska, epidemie, klimatická změna, zajištění energetických zdrojů, či bezpečnost EU lze řešit pouze synergickým zapojením všech členů EU. Pokud může i jeden stát, jakým může být (a v posledních měsících je) například Orbánovo Maďarsko, blokovat jakékoliv rozhodnutí a akce EU například na žádost nepřátelsky jednajícího Ruska či Číny, ohrožuje to celou EU, která by jinak měla potenciál konkurovat všem mocnostem světa včetně USA. Maďarsko například zablokovalo na žádost Číny stanovisko EU ohledně porušování lidských práv v partnerském Hong Kongu nebo nyní další stanoviska vůči ruským agresorům při napadení Ukrajiny.
Hlasování kvalifikovanou většinou nahrává menším státům, protože pro přijetí usnesení musí hlasovat 55 % členů, tedy 15 z 27, přičemž každý stát má jeden hlas. Česká republika tak má jeden hlas stejně jako Německo. Současně s tím je rozhodnutí platné, pokud hlasující členové zastupují alespoň 65 % obyvatel. Kromě Rady Evropské unie se na rozhodování podílí také občany přímo volený Evropský parlament a Evropská komise.
Pokud by mělo být v Radě EU zavedeno hlasování kvalifikovanou většinou, musely by s tím souhlasit všechny členské státy. Protože by oligarchové a jiní fanoušci totalitních režimů jako Viktor Orbán přišli o své vydírací možnosti, nebudou s tím asi nikdy souhlasit. Hlasování kvalifikovanou většinou tak není pravděpodobné otázka pro toto volební období. Přičemž v Česku se k tomu většina populistických stran staví negativně, ochotu jednat o této reformě EU naznačili pouze Piráti.
