Na jednání Rady ECOFIN dnes pokračovala debata o nových fiskálních pravidlech, která by měla být více transparentní, měřitelná a efektivněji vymahatelná. „České předsednictví loni zvedlo problém nedodržování fiskálních pravidel a především následné nepostihnutelnosti takového chování. Přitom jsme posledních dvacet let svědky extrémního zadlužování členských zemí EU. Jsem rád, že po dnešním jednání můžeme informovat premiéry před Evropskou radou o dohodě na vytvoření nového rámce fiskálních pravidel, která budou efektivnější, závazná pro všechny a při jejich nedodržení přijdou na řadu sankce. Taková doporučení předáme Evropské komisi, která začne pracovat na konkrétních legislativních návrzích,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Ministři financí dále debatovali související fiskální vodítka Evropské komise pro rok 2024. „Z mého pohledu klíčovým bodem je dohoda na ukončení všeobecné únikové klauzule z Paktu stability a růstu. To znamená, že od příštího roku začne Komise opět aktivně vymáhat dodržování fiskálních pravidel. Je nezbytné, aby sankce za porušování pravidla maximálního schodku a dluhu nezůstávala jenom na papíře, ale přispívala k jejich reálné vymahatelnosti,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura a dodává: „Pro členské země EU to příští rok znamená jediné – musíme se vrátit k fiskální disciplíně, začít důsledně šetřit a případnou pokračující pomoc s cenami energií zasadit do rozpočtově udržitelných mantinelů.“
Ministři financí si vyměnili názory také na pokračování implementace balíčku RePowerEU. „Informoval jsem své kolegy, jak finalizujeme přípravu investic financovaných z kapitoly RePowerEU. Budou to primárně investice do zajištění a diverzifikace dodávek plynu a ropy, nezbytné energetické infrastruktury, ale také do obnovitelných zdrojů energie či nízkoemisních dopravních prostředků. Abychom předešli jakýmkoliv komplikacím, chceme mít připravený zásobník investičních projektů a zajištěn dostatek peněz na kompenzaci rostoucích nákladů,“ uzavírá Zbyněk Stanjura.
Kapitola RePowerEU rozšířila národní plány obnovy členských zemí EU o nové investice v celkové výši 20 mld. EUR směřující k posílení odolnosti evropského energetického systému a snížení závislosti na energetických surovinách z Ruska. České republice připadne v přepočtu zhruba 16 mld. Kč (tj. 3,4% podíl), které použijeme ke snížení závislosti na ruských fosilních palivech, jež v případě zemního plynu dosahovala na začátku loňského roku 97 %.
