Když jsme vstoupili do EU, tak mi bylo čerstvě dvacet. Studoval jsem v Dublinu na Trinity College a pomalu si začínal uvědomovat, že od teď bude všechno jednodušší. A vzhledem k tomu, že jsem před tím čtyři roky v Irsku zažíval kampaň pro i proti našemu vstupu, měl jsem radost, že se to povedlo a že jsme se konečně vrátili tam, kam patříme.
Kdy poprvé jste pocítil, že se Vás členství osobně dotýká?
Asi když jsem jel v tom samém roce na mezinárodní regatu do Gentu v Belgii. Najednou jsem se na letišti mohl řadit do té „rychlejší“ fronty. To byla okamžitá a velmi rychle vnímaná změna.
A jak to vidíte dnes?
Dnes jsem hrdým Čechem a hrdým Evropanem. Česká republika si dokázala za těch dvacet let vydobýt v EU své místo. A nejen díky úspěšnému nedávnému předsednictví i respekt. Naučili jsme se využívat výhody našeho členství, a i když jsme jeden z nejvíc euroskeptických států, tak si myslím, že odchod z EU si přeje jenom pár bláznů, nácků a Pitomio. Česká republika se snad i díky členství v EU učí hledat sebevědomí a uvědomovat si, že není malým bezvýznamným státem.
Co by vám nejvíce chybělo, kdybychom v EU nebyli?
Chybělo by mi to, že nemůžeme spolurozhodovat o budoucnosti Evropy, aktivně se podílet na jejím směřování, a strašně by mě frustrovalo, že se věci dějí bez nás, že se z nás stává izolovaný prostor v srdci Evropy, který zaostává úplně ve všem. Takhle se přímo podílíme na tom, co se děje a bude dít. Nám všem by potom chyběly ekonomické výhody i peníze. Ať už je člověk fanouškem EU, nebo ne, ekonomické výhody z ní má opravdu každý. Bylo by méně práce, bylo by dráž, byli bychom chudou periferií se vším všudy.
Je něco, co vás na EU nebo na českém členství v EU mrzí?
Mrzí mě to, že za těch dvacet let, co v EU jsme, se nám nepodařilo lidem přiblížit, co vlastně naše členství znamená. Naopak ti, co se zaklínají „diktátem z Bruselu“, si dokázali vyřvat maximální pozornost a z České republiky udělali nejen nesmírně euroskeptický stát, ale na dlouhou dobu i černého pasažéra, který rád dostává, ale velmi nerad přispívá. Naštěstí se to ale mění. Máme hodně co dávat. Máme skvělé vědce, výborný průmysl, pracovité obyvatelstvo… jen to musíme umět využít a neposlouchat těch pár pomatenců, kteří si na euroskepsi honí vlastní triko.
Na co se v souvislosti s nadcházejícími volbami těšíte a čeho se obáváte?
Je to sice klišé, ale hlavně se těším na to, až se budu moct víc potkávat s lidmi v rámci kampaně a probrat s nimi naše místo v Evropě. Dost se ale taky těším na střet s dezinformátory, proruskými troly a všemi, kdo mi budou vysvětlovat, že nám EU krade suverenitu, národnost, že nás utlačuje, ničí nebo že z nás vytváří kolonii. Těším se na to, až jim všechny tyhle bláboly velmi jednoduchými argumenty vyvrátím.
Proč je správné do EP zvolit právě SPOLU?
Protože jedním z hesel Evropské unie je „Unity in Diversity“ – síla v rozmanitosti. A právě kandidátka SPOLU tohle heslo naplňuje dokonale. Je rozmanitá, najdou se v ní různé proudy, které se spolu naučily plynout, jednat a fungovat. A přesně o tom je Evropská unie.
Co je pro vás EU jednou jedinou větou?
Jedinečný prostor bezpečí a prosperity. Nikde jinde není, všude jinde bychom byli chudší.
