V OSN předložilo 29. září 2022 Rusko se svými partnery, jako jsou Severní Korea a Sýrie, rezoluci nazvanou Boj proti glorifikaci nacismu, neonacismu a dalších postupů, které přispívají k podpoře současných forem rasismus, rasové diskriminace, xenofobie a souvisejících nesnášenlivostí. Takový návrh od Ruska, ve kterém mají sami velký problém s neonacismem – dokonce se k ruskému neonacismu hlásí nejen členové soukromé armády Wágnerovců, ale také členové standardní ruské armády – je pokrytecký a pro znalé úsměvný. Rezoluci předkládá Rusko opakovaně.
Mezi zajímavé výňatky z rezoluce, které zneužívá právě putinovské Rusko a česká pátá kolona patří například:
„Vyjadřuje své znepokojení nad používáním digitálních technologií extremistickými a nenávistnými skupinami, včetně neonacistických skupin, k šíření jejich ideologie“
Rusko, které samo zakázalo na státu nezávislá média, některé sociální sítě, blokuje přístup na některé weby včetně části Wikipedie a zavírá lidi za opačný názor, dále v návrhu píše:
„připomíná ustanovení Durbanské deklarace a závěrečného dokumentu Durbanské hodnotící konference, v nichž státy uznaly pozitivní přínos, že uplatňování práva na svobodu projevu, zejména sdělovacími prostředky a novými technologiemi, včetně internetu; a plné respektování svobody vyhledávat, přijímat a předávat informace může přispět k boji proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související netoleranci“
Další odstavec odvolávající se i na xenofobii by de facto zakázal nejen vládnoucí stranu Jednotné Rusko, ale třeba i české SPD:
„připomíná, že jakákoli legislativní nebo ústavní opatření přijatá za účelem boje proti extremistickým politickým stranám, hnutím, ideologiím a skupinám rasistického nebo xenofobního charakteru, včetně neonacistů a skinheadských skupin a podobných extremistických ideologických hnutí, by měla být v souladu s příslušné mezinárodní závazky v oblasti lidských práv, zejména články 4 a 5 úmluva a články 19 až 22 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech;“
Rusko, které samo ničí, odstraňuje či neudržuje zahraniční pomníky v Rusku, si dále vkládá požadavek na zachování pomníků oslavujících některé komunisty:
„vyjadřuje hluboké znepokojení nad narůstající frekvencí pokusů a aktivit zaměřených na znesvěcení nebo demolici pomníků na památku těch, kteří bojovali proti nacismu za druhé světové války, jakož i na nezákonnou exhumaci nebo odstranění ostatků těchto osob, a v tomto vzhledem k tomu naléhavě vyzývá státy, aby plně dodržovaly své příslušné závazky, mimo jiné podle článku 34 Dodatkový protokol I k Ženevským úmluvám z roku 1949“
V dalším odstavci chce Rusko de facto zakázat jiný výklad dějin i na základě nově zjištěných dat, než je původní ruský výklad:
„vybízí státy, aby přijaly vhodná konkrétní opatření, včetně legislativních a vzdělávacích, v souladu se svými mezinárodními závazky v oblasti lidských práv, aby zabránily revizionismu ohledně druhé světové války a popírání zločinů proti lidskosti a válečných zločinů spáchaných během druhé světové války“
Dále Rusko, jehož občané nyní na sociálních sítích i komentátoři v televizi ve velkém vyzývají ke genocidě Ukrajinců, „vyzývá státy, aby i nadále přijímaly veškerá vhodná opatření zaměřená na prevenci a potírání nenávistných projevů, včetně internetu, a podněcování k násilí vůči osobám ve zranitelných situacích, včetně pořádání setkání a násilných protestů, získávání finančních prostředků a zapojení do jiných činností„
I když lze s velkou částí rezoluce souhlasit, obsahuje i body, které odporují zdravému rozumu. Paradoxní také je, že rezoluci volající mimo jiné po svobodě slova, předkládají země jako Rusko či Severní Korea, kde žádná svoboda slova de facto neexistuje. Obdobně pokrytecky jednají i u mnoha dalších ustanovení.
Na základě podpořeného pozměňovacího návrhu Japonska, Austrálie, Libérie a Severní Makedonie přibyl do znění rezoluce odstavec: „se znepokojením konstatuje, že Ruská federace se snažila ospravedlnit svou územní agresi proti Ukrajině na údajném základě eliminace neonacismu, a zdůrazňuje, že předtextové použití neonacismu k ospravedlnění územní agrese vážně podkopává skutečné pokusy bojovat proti neonacismu;“
Rusko tak 4. listopadu 2022 hlasovalo pro rezoluci A/C.3/77/L.5, která v jednom z odstavců odsuzuje i Ruskou agresi vůči Ukrajině. Demokratická země, která nehlasuje pouze podle propagandistického názvu, ovšem celé znění rezoluce podpořit logicky nemůže. Pro rezoluci tak nehlasoval žádný stát NATO, EU, ani jiné vyspělé demokracie. Proti rezoluci tak kromě České republiky byly například také USA, Japonsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Rakousko, Německo a desítky dalších. Z evropských zemí rezoluci podpořilo pouze Rusko a Bělorusko. Rusko tak nyní zneužívá hlasování k propagandě (a zamlčuje odstavec odsuzující Rusko) ve své zemi i pro pátou kolonu v zahraničí. Zmanipulovat se nechali i někteří čeští občané.
To, že se něco nazve rezolucí proti glorifikaci nacismu neznamená, že obsah odpovídá názvu. Jedná se pofiderní dokument předkládaný totalitními státy, které jsou právě často kolébkami neonacismu.