1. Západ nemůže přiznat, že strategie využít konflikt na Ukrajině na zničení Ruské federace nefunguje.
Pravda: Nejde o žádnou strategii Západu. Ruský režim dlouhodobě vyhrožuje Západu zničením, použitím jaderných zbraní. Evropská unie, Západ ani NATO nevyhlásily Rusku válku. Západ poskytuje Ukrajině (napadenému státu) vojenskou pomoc, aby jí pomohl odvrátit nevyprovokovanou agresi Ruska. Pokud by padla Ukrajina, je v ohrožení celá Evropa.
Dmitrij Medveděv a další ruští představitelé často opakují, že Moskva musí zničit Kyjev, protože v opačném případě by kolektivní Západ zničil Rusko. Je to ruský režim, kdo démonizuje Západ.
2. Krátce po začátku konfliktu bylo Ukrajincům znemožněno dosáhnout mírové dohody s Rusy, i když jí byli velmi blízko.
Pravda: Ruský režim nikdy neměl zájem o skutečný mír. Jedině Ukrajina může navrhnout podmínky míru. Má-li být budoucí mír udržitelný, nemůže být založený na nespravedlivém kompromisu nebo na podmínkách vnucených dobyvatelem. A také nesmí ponechat Rusku naději, že jednou naplní své imperiální ambice. Musí se jednat o mír založený na podmínkách napadeného, a nikoliv agresora.
Putinův opakovaný zájem o příměří je příkladem toho, jak oportunismus a improvizace určují jeho přístup k válce. Chce snížit rizika a udržel si otevřené možnosti ve válce, která trvá déle, než očekával. O mír mu nejde a pouze potřebuje čas, aby mohl pokračovat v jeho imperialistické válce.
3. Padlo rozhodnutí, že masivní podpora Ukrajiny, finanční i vojenská, spojená se sankcemi a falešným démonizováním prezidenta Ruské federace Putina, dostane Rusko na kolena.
Pravda: Sankce, které Západ uvalil (a dále pokračují) na Rusko po jeho vpádu na Ukrajinu, mají negativní vliv na ruskou ekonomiku. Sankce jsou podpůrným nástrojem, jehož efekt se týká dlouhodobé síly a konkurenceschopnosti ruské ekonomiky. Díky sankcím snižujeme bojeschopnost ruské armády.
4. Nic z této strategie nefunguje. Rusko není ani politicky, ani ekonomicky na kolenou.
Pravda: Odchod mezinárodních firem a sankce mají negativní dopad na ruskou ekonomiku. Díky sankcím snižujeme bojeschopnost ruské armády. Rusko se vrátilo k vojenským zásobám ze sovětské éry.
Putin svým rozhodnutím napadnout Ukrajinu závažně poškodil obraz Ruska ve světě. Rusko bylo vyloučeno mj. z Rady pro lidská práva. Z Ruska odešly velké firmy. Ruský režim odhodil svoji masku – ukázal, že je diktatura, která se neštítí ničeho a tvrdě zasahuje i proti vlastním lidem, kteří nesouhlasí s režimem.
5. Od roku 2023 mělo Rusko v konfliktu větší územní zisky jak Ukrajina.
Pravda: Ruský režim tvrdil, že ruská vojska obsadí Ukrajinu během pár dní. Podcenil sílu a odhodlání Ukrajinců bránit svobodu a demokratické hodnoty a také jednotu Západu postavit se agresorovi. Rusko muselo zavést částečnou mobilizaci, utrpělo velké ztráty. O ruských ztrátách také ruský režim často mlží a realitu nepřizná.
V projevech Putina několikrát zaznělo, že pokud by šlo o Ukrajince, tak by je Rusové za týden přejeli, ale tím, že ve skutečnosti bojují s NATO, s Amer ikou a se Západem, tak potřebují posily. Tímto obhajuje svůj neúspěch.
6. Rusko přizpůsobilo svoji vojenskou výrobu novým podmínkám.
Pravda: Rusko najelo na válečnou ekonomiku. Dlouhodobě to však na prosperitu nezakládá, protože se nestaví a neopravují silnice, nemocnice, mosty a nezvyšují se důchody. Jinam než do armády se neinvestuje. Na válku doplácí i obyčejní Rusové.
7. Tato válka začala už v roce 2014 řáděním ukrajinských neonacistů.
Pravda: Válka na Ukrajině začala v roce 2014 (nezákonnou anexí Krymu) – rozpoutal ji Vladimir Putin. Hlavním hybným momentem byl postupný příklon Ukrajiny k EU a Západu. Zahájením války na východní Ukrajině v roce 2014, nezákonnou anexí Krymu v témže roce a zahájením totální invaze v roce 2022 Rusko hrubě porušilo mezinárodní právo a Chartu OSN, čímž ohrozilo světový mír, celosvětovou bezpečnost a stabilitu.
Po řadu let vidíme, jak Kreml používá argumentaci o „hrozbě nacismu“. Kreml tento pohodlný dezinformační prvek po celou dobu války soustavně využívá k dehumanizaci a očerňování Ukrajinců. Putinovo vykreslování Ruska jako moderního bojovníka proti nacismu je klasickým příkladem projekce – způsobu, jakým se Kreml snaží přesunout vinu za své vlastní destruktivní akce na druhou stranu.
8. Má svoji podstatu i v závazku Ruska, že NATO se nebude rozšiřovat na východ.
Pravda: Takový slib nebyl nikdy učiněn a nikdo ho od NATO ani nežádal. Ruské státem kontrolované sdělovací prostředky často tvrdily, že sovětský vůdce Michail Gorbačov dostal „ústní“ přislib, že se NATO nebude rozšiřovat za hranice znovusjednoceného Německa. Členové NATO nikdy nepřijali žádné politické nebo právní závazky nerozšiřovat alianci za hranice znovusjednoceného Německa.
Tvrzení, že se NATO slíbilo nerozšiřovat, zásadně zkresluje povahu aliance. NATO se jakožto obranné spojenectví „nerozšiřuje“ v imperialistickém smyslu. Rozhodnutí o členství v NATO je na každém jednotlivém žadateli a na 30 současných členských státech NATO. Každý svrchovaný stát si může zvolit svou cestu a sousední státy – v tomto případě Rusko – nemají právo do toho zasahovat.
9. Dnes se zachází tak daleko, že Ukrajina by se měla stát členským státem NATO, což osobně považuji za dobrý základ akorát tak pro začátek 3. světové války.
Pravda: Česko podporuje vstup Ukrajiny do EU a NATO, jelikož to zvýší bezpečnost a prosperitu celé Evropy. Ukrajina prokazuje odhodlání a schopnost bránit euroatlantický prostor a jeho hodnoty.
10. Je zarážející, že neexistuje žádný reálný mírový plán.
Pravda: Není pravda, že mírový plán neexistuje. Rusko nemá zájem na jakýchkoli mírových jednáních, jediný hodnověrný mírový plán představil prezident Zelenský (ukrajinský desetibodový mírový plán (“Peace Formula”). Jeho naplňování Česko plně podporuje a aktivně se účastní práce jeho I. pracovní skupiny, která se věnuje jaderné a radiační bezpečnosti.
11. EU nevyužívá svoji váhu na prosazení příměří, jediným plánem EU je dále podporovat vzájemné zabíjení Slovanů.
Pravda: Od roku 2014 EU pevně podporuje svrchovanost, územní celistvost a nezávislost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic a zavedla omezující opatření vůči Rusku v reakci na úmyslnou destabilizaci Ukrajiny, a to i na Krymském poloostrově. EU rovněž podporuje Ukrajinu při posilování její odolnosti vůči dezinformacím a kybernetickým útokům.
Ruské politické struktury se usilovně snaží přesvědčit svět, že EU je slabá a nemá zájem na prosazování mezinárodního míru a bezpečnosti. Ruští úředníci a státní média běžně vykreslují EU jako irelevantní a neschopnou zvládnout krize, ať už se jedná o ruskou válku na Ukrajině, nebo jakoukoli jinou mezinárodní otázku.
12. Naivní přesvědčení, že konflikt na Ukrajině má jen vojenské řešení.
Pravda: Musíme vystoupit z navyklého myšlení, že každý konflikt je třeba řešit primárně jednáním, a postavit se Rusku politicky pevně a tvrdě. Opatrný postup není vhodný pro nikoho – prodlužuje zabíjení na Ukrajině (Ukrajinců i Rusů, vojáků i civilistů). Rusko interpretuje opatrný postup jako naši slabost a motivuje ho to k další agresivitě. V celé historii jsme viděli, že appeasement nefunguje.
13. Ukrajina a Rusko potřebují bezpečnostní záruky garantované nejsilnějšími světovými hráči.
Pravda: Rusko žádné bezpečnostní záruky nepotřebuje. Jediný, kdo na ně má nárok, je napadená Ukrajina.
Pokud by Putin naplnil svůj plán, pod okupační správou by začala likvidace ukrajinské historie, přeučování dějin, likvidace ukrajinské kulturní identity a hlavně věznění, deportace či přímá fyzická likvidace občanů Ukrajiny.
14. Nepřijímám argument, že vzájemné zabíjení Ukrajinců a Rusů musí pokračovat, aby Ukrajina dohodla spravedlivější mír. To říkají ti, kteří ztrácejí argumenty pro pokračování války.
Pravda: Má-li být budoucí mír udržitelný, nemůže být založený na nespravedlivém kompromisu nebo na podmínkách vnucených dobyvatelem. A také nesmí ponechat Rusku naději, že jednou naplní své imperiální ambice. Musí se jednat o mír založený na podmínkách napadeného, a nikoliv agresora.
15. Je mi velmi líto obětí války na Ukrajině podporované Západem, a to na obou stranách.
Pravda: Západ válku nerozpoutal – pouze podporuje Ukrajinu ve válce s agresorem, který vede imperialistickou válku nejen proti Ukrajině, ale proti celému Západu. Pokud Ukrajina padne, padneme všichni. Ukrajina je napadená země, která se bije za svou svobodu. Případná nedostatečná podpora, nebo její postupné ukončení by vedlo k velké ztrátě kredibility NATO a EU a zhoršení bezpečnostní situace v Evropě.
