Na co se mají připravit obyvatelé krajů dotčených výstavbou nových bloků v elektrárně Dukovany? Jaká opatření má připravit stát a jaká kraje? Na to odpovídá socioekonomická studie Dukovany 2024.
Tyto otázky jsme si na Vysočině položili před více než rokem a dohodli se se zástupci vlády a Jihomoravským krajem, že si pro odpověď necháme vypracovat socioekonomickou studii. Protože pro plánování nové výstavby nebo kapacit škol a nemocnic potřebujeme data. Za finančního přispění obou zmíněných krajů a Ministerstva pro místní rozvoj se vypsala veřejná zakázka na zpracovatele, kterým se stala společnost KPMG. A včera v Třebíči představila výsledky této studie.
Cílem studie je popsat jak příležitosti, které stavba přinese a mohou pomoct rozvoji regionů, tak i potenciální rizika, na která se musíme připravit, abychom je minimalizovali. Jejím výsledkem je pak soubor doporučení a kroků pro další postup veřejného sektoru, aby nezůstalo jen u slov na papíře.
A jaké jsou ty předpokládané pozitivní a negativní dopady?
Nejvíce diskutována je otázka přílivu nových lidí. V souvislosti s výstavbou nových reaktorů se bude v území pohybovat až 9700 obyvatel, převážně Čechů. Nejvíce v Třebíči, Moravském Krumlově, Ivančicích, Náměšti nad Oslavou, Hrotovicích a Jaroměřicích nad Rokytnou. Příchod nových osob do území nepovede přímo ke zvýšení počtu obyvatel, ale bude spíše kompenzovat trend vylidňování a stárnutí populace v těchto částech regionů.
S tím související obava ze zvýšení kriminality nebyla v rámci studie prokázána. Nicméně vyšší koncentrace nových obyvatel včetně cizinců může vést k tomu, že místní obyvatelé to mohou vnímat negativně a bude důležité toto hledisko nepodcenit.
Dostavba jako celek bude mít pozitivní dopad na daňové příjmy obcí ve výši až 1,5 miliardy korun. A to právě z těch obyvatel, kteří se zde v důsledku výstavby trvale usídlí.
Mezi další pozitiva, která studie popisuje, patří:
- posílení konkurenceschopnosti místní ekonomiky, zrychlení zavádění inovací, digitalizace a automatizace;
- investice do krajské silniční sítě – nové silnice a obchvaty;
- příliv nových obyvatel zejména v mladém produktivním věku;
- posílení konkurence na trhu práce a růst mezd v lokální ekonomice;
- zrychlení nové bytové výstavby.
Největší negativní dopady, na které je nezbytné se začít připravovat už dnes, souvisí zejména s nedostatkem kvalifikované pracovní síly na českém trhu, nedostupností lékařské péče nebo přetěžování stávající veřejné infrastruktury, včetně silniční sítě. Nárůst nákladní i individuální dopravy může způsobit zhoršení plynulosti provozu a více zatíží silnice, které budou potřebovat opravy. Proto už dnes probíhají minimálně na Vysočině výstavby nových obchvatů (Jihlava, Brtnice, Zašovice, Okříšky, Třebíč, Slavětice) a opravy a zkapacitňování silnic.
Mezi další negativa, která studie popisuje, patří:
- prohloubení nedostupnosti ambulantní lékařské péče zejména u praktiků, pediatrů, stomatologů, gynekologů a jiných specialistů;
- zvýšení výdajů na podporu integrace cizinců;
- prohloubení nedostatku vhodných absolventů středních a vysokých škol;
- hledání zaměstnanců mimo lokální ekonomiku;
- ztráta kvalifikovaných zaměstnanců ve veřejném sektoru a sektoru služeb, které nedokáží konkurovat mzdám v elektrárně.
„Pozitivní dopady výstavby nových bloků převažují nad negativními dopady. Mezi pozitivními a negativními dopady je však zásadní časový nesoulad, neboť většina negativních dopadů se v území projeví okamžitě, zatímco ty pozitivní s mnohem větší časovou prodlevou. Tento časový a věcný nesoulad dopadů je proto nutné řešit vhodnou formou podpory.“ KPMG Česká republika, autoři studie
Co bude dál?
Cílená forma podpory by měla řešit popsané negativní dopady na místní úrovni, případně by měla směrovat do podpory využití potenciálních přínosů, pro které nemusí mít obce a kraje dostatečné zdroje. Podpora může mít různou podobu – metodickou, finanční či informační a může být poskytována jak z úrovně státu, tak z úrovně kraje nebo dané obce.
Vzhledem k významu projektu a komplexní povaze jeho dopadů je závěrem formulováno doporučení, aby vláda ČR vytvořila něco jako mezirezortní pracovní skupinu, kde budou zastoupeni zástupci všech zainteresovaných stran v území a ta bude jednotlivé opatření koordinovat. Zároveň s tím na vládu a ministerstva patří úkol vytvoření akčního plánu jako součásti implementace této studie.
Vláda by tak měla vytvořit komunikační strategii, cílenou finanční podporu (například financování bytové výstavby prostřednictvím SFPI, nových silnic ze SFDI, podporu ze strany zdravotních pojišťoven, Ministerstva zdravotnictví pro nové lékaře, financovat výstavbu nových mateřských škol v dotčených obcích apod.). Kraje by měly zohlednit doporučení vyplývajících ze studie v krajských strategických dokumentech a dotačních programech. Mají se zaměřit na úpravy ve veřejné dopravě a návaznosti spojů, na investice do spádových nemocnic, realizovat preventivní programy na posílení vnímané bezpečnosti v dotčeném území nebo podporovat projektovou přípravu objektů dočasného ubytování s možností budoucího využití například pro sociální služby.
