Europoslanci v rámci výročí ruské invaze na Ukrajinu požadují více munice a zbraní pro Kyjev, stejně jako přísnější prosazování sankcí vůči Rusku. „Po dvou letech války na Ukrajině před námi – jako hlavními partnery bránící se Ukrajiny – leží stále velké množství výzev. Poslední vývoj války ukázal, jak nezbytné je, abychom v rámci naší pomoci vychytali řadu klíčových nedostatků. Potřebujeme zahájit seriózní dialog se společnostmi obranného byznysu, abychom společně zaručili, že výroba a dodávka munice, granátů či raket dostanou přednost před zakázkami třetích zemí,“ vysvětluje Gregorová.
Poslední nástroj pomoci, který europoslanci schválili již v říjnu minulého roku, přináší Ukrajině dalších 50 miliard eur. Rezoluce ovšem dodává, že to samo o sobě nebude stačit. EU by se měla nyní zaměřit i na vlastní technologický vývoj a nová zpřísnění sankcí vůču Kremlu. “Evropský mírový nástroj se musí transformovat na platformu, která se bude daleko více soustředit na pobídky k dodávání těch nejmodernějších vojenských technologií na Ukrajinu. Součástí dalších kroků v reakci na dynamiku konfliktu pak musí EU sáhnout třeba i k sankcím vůči ruskému jadernému odvětví v čele s individuálními sankcemi na čelní představitele Rosatomu,” pokračuje Gregorová.
“Opakovaně se snažím také zdůrazňovat, že Ukrajina stále potřebuje uvolnění obchodních opatření s EU. Je to nezbytně nutná součást naší solidarity a jediná možnost pro Ukrajinu, jak exportovat zejména svoje zemědělské produkty, které reprezentují podstatnou část ukrajinských příjmu. Ukrajina potřebuje co nejnormálněji financovat svůj každodenní chod, udržovat fungující instituce válkou devastovaného státu a vůbec vlastními silami financovat svůj odboj,” dodává Pirátka.
