Praha, 18. listopadu 2024 – Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová podala písemnou interpelaci na premiéra Petra Fialu ohledně smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem. Tato smlouva, která čeká na ratifikaci, rozšiřuje zpovědní tajemství i na tzv. pastorační pracovníky a zavádí jeho praktickou neomezenost v českém právním řádu. Podle Richterové může tento krok vážně ohrozit práva obětí sexuálního zneužívání a obětí dalších trestných činů.
„Považuji za nepřijatelné, aby rozšíření zpovědního tajemství mělo přednost před ochranou obětí. V českém právu dnes existuje jasné pravidlo, že i duchovní, kteří jsou vázaní zpovědním tajemstvím, mají povinnost překazit páchání závažné trestné činnosti. Pokud by však došlo k ratifikaci této smlouvy, kněží by například nemuseli překazit probíhající týrání dětí, o kterém by se při zpovědi dozvěděli. Práva duchovních a zločinců prostě nemůžeme nadřazovat nad práva zranitelných osob,“ uvedla k důvodům pro svou interpelaci Olga Richterová a upozornila na dvě hlavní problematické oblasti smlouvy.
První je praktická neomezenost zpovědního tajemství, což by mohlo vést k bránění vyšetřování závažných trestných činů. V českém právním řádu aktuálně platí, že zpovědníci musí předejít spáchání závažných trestných činů i za cenu porušení zpovědního tajemství. Tedy třeba v situacích, kdy se v průběhu zpovědi dozví, že daná osoba například dlouhodobě týrá své dítě, obchoduje s lidmi, nebo má v úmyslu někoho zavraždit, musí tuto skutečnost oznámit a být nápomocný. Římskokatolické kanonické právo ale považuje zpovědní tajemství za absolutně neporušitelné a i smlouva se Svatým stolcem naznačuje, že ČR má zpovědní tajemství církvím garantovat bez výjimky, absolutně a bezpodmínečně. „Takto široce pojaté zpovědní tajemství přispěje k dalšímu tutlání např. sexuálního zneužívání, což je problém, který se bohužel týká i katolické církve, a to všude na světě,” vysvětlila Richterová.
„Zásadní obavy vyvolává také rozšíření zpovědního tajemství na všechny pastorační pracovníky, tedy velmi širokou skupinu lidí. Nejen, že jde o vágně definovaný pojem, ale především hrozí, že se vytvoří prostor pro zneužívání této výjimky při objasňování trestné činnosti, například sexuálního násilí,” doplnila kolegyni poslankyně Klára Kocmanová, která se ve své práci problematice domácího a sexualizovaného násilí dlouhodobě věnuje.
Právě nejasná definice pastoračních pracovníků, na které by se nově mohlo vztahovat právo obdobné zpovědnímu tajemství, je pak i podle Richterové druhou problematickou pasáží návrhu. Zvyšuje totiž podle ní riziko, že se na právo mlčenlivosti budou odkazovat i osoby bez dostatečné odborné kvalifikace či kontroly – jasná definice pastoračního pracovníka totiž neexistuje. „Vedle nemocničních a vězeňských či armádních kaplanů a kaplanek je tu široká škála pracovníků nebo dobrovolníků v církvi, na které by se nově mohlo vztahovat zpovědní tajemství. To jednoduše znamená to, že se rozšíří skupina lidí, kteří se budou moci odvolávat na zpovědní tajemství. I v případech možného zneužívání dětí a mladistvých,” dodala.
Richterová ve své interpelaci proto klade premiérovi následující otázky:
- Proč je nutné rozšířit zpovědní tajemství na širokou skupinu pastoračních pracovníků?
- Jaké výhody smlouva přináší České republice?
- Proč má mít církevní výklad zpovědního tajemství přednost před českým trestním právem?
„Věřím, že česká společnost si zaslouží jasné odpovědi na tyto otázky. Nejde přehlížet rizika, která s sebou takto široce pojaté zpovědní tajemství přináší,“ okomentovala Richterová.
„Úmluvu o prevenci a potírání násilí provázely lži, kontroverzní výroky a pobouření. Přitom jde o věc, která by posílila ochranu obětí násilí. Ale když je teď na stole tato smlouva se Svatým stolcem, která by místo větší ochrany obětí jejich zranitelnost ještě zvětšila, premiér ji bez váhání podepíše. Tato smlouva přitom našemu státu nic nepřináší. Tomu opravdu lidsky ani politicky nerozumím. Těmito kroky každopádně Petr Fiala obětem násilí vysílá velmi jasný a bohužel velmi smutný signál,“ uzavřela Kocmanová.
Smlouva, která byla podepsána státním sekretářem Svatého stolce Pietrem Parolinem a premiérem Petrem Fialou, nyní čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Podle Pirátů je zásadní, aby se o jejím dopadu vedla otevřená a odborná diskuse.