„V důsledku nového nařízení z pera socialistické komisařky Ylvy Johansson by každá zpráva prošla automatickou kontrolou. A to včetně šifrované komunikace, kterou nyní nyní prohledávat nelze. Provozovatelé by museli do programů včlenit jakási zadní vrátka, přes která by zprávy kontrolovali. V tom okamžiku ale vznikne slabina, kterou mohou zneužít zločinci nebo třeba zahraniční zpravodajské služby,” vysvětluje Kolaja.
Ohroženo tak bude soukromí běžných lidí, ale také novinářů, aktivistů či třeba opozičních politiků v autoritářských režimech. Ti totiž na šifrovanou komunikaci mnohdy spoléhají, aby se mohli bezpečně domluvit. “Jde o tvrdý zásah do soukromí občanů, a tím i do základních lidských práv. Proto je pro Piráty návrh nepřijatelný,” říká Kolaja.
Legislativa navíc může být v budoucnu použita jako precedens k dalšímu monitorování soukromých aktivit. “Když donutíme poskytovatele služeb nasadit technologii, která umožní šmírovat občany, riskujeme, že bude v budoucnu využita i za jinými účely. Jde o krok, který bude prakticky nemožné později vzít zpět,” dodává Kolaja.
Poukazuje přitom na fakt, že v minulosti byl takový zásah do soukromí nemyslitelný. Vloni však byla schválena výjimka ze směrnice o soukromí. Provozovatelé komunikačních platforem si tak ponechali možnost šmírovat lidi. Nyní by nová legislativa umožnila učinit z této možnosti povinnost a dotkla by se tak všech evropských občanů.
Legislativa navíc efektivní boj se sexuálním zneužíváním dětí na Internetu nezaručuje. Predátoři se podle Kolaji pouze uchýlí k jiným metodám komunikace. Piráti proto prosazují, aby Evropa tento problém řešila za pomoci edukace. Té se věnuje i každoroční akce Den bezpečnějšího Internetu, kterou svět letos slaví již podvacáté. Informace a tipy na toto téma letos přináší i informační kampaň Marcela Kolaji s názvem „Ochraňuj, nešpehuj”. Na webových stránkách ochranujnespehuj.eu europoslanec vysvětluje úskalí legislativy navrhované Evropskou komisí a uvádí možnosti skutečného zlepšení ochrany nezletilých.
