Místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík se brzy s největší pravděpodobností stane ministrem životního prostředí. S prezidentem České republiky Milošem Zemanem se setká 20. října na Zámku Lány v 15 hodin. Na brněnské komunální úrovni se problematice životního prostředí věnuje již mnoho let a má za sebou konkrétní výsledky. Inicioval proces vedoucí k větší energetické nezávislosti města a zlepšil hospodaření s energiemi v budovách a v dopravě. Také se zasadil o snižování dopadů klimatické změny skrze městskou zeleň nebo efektivní hospodaření s dešťovou vodou.
Připravil cestu k energeticky soběstačnému Brnu
Na celostátní úrovni se Petr Hladík spolu se svou předchůdkyní Annou Hubáčkovou angažoval v přípravě programu koalice SPOLU pro oblast životního prostředí. Většina jeho aktivit však spočívá na komunální úrovni města Brna.
Hladík ještě před propuknutím energetické krize začal hledat cestu, jak učinit jihomoravskou metropoli energeticky soběstačnou. Napřed přišel v létě minulého roku s myšlenkou osazení 500 střech městských budov fotovoltaickými panely a jejich spojení v jednu velkou solární elektrárnu. První instalace již fungují a práce pokračují.
Na tuto iniciativu letos v lednu navázal plán projektu na vybudování metropolitní bioplynové stanice, která by dokázala z gastroodpadu vyrábět plyn pohánějící vozy hromadné dopravy. Pilotní provoz autobusů na biometan v Brně proběhl již v roce 2018. V odpadovém hospodářství se angažoval ještě o několik měsíců později, kdy inicioval výstavbu třetího kotle na skoro bezemisní spalování odpadu v Brně. Dokončuje se také výstavba automatizované dotřiďovací linky.
Zasadil se také o to, aby Brno využívalo v budoucnosti k ukládání přebytečné energie vodík a následně jej uplatňovalo v dopravě nebo energetice. Za tímto účelem také loni v září Brno uzavřelo memorandum se společnostmi Unipetrol, Škoda Auto a Dopravním podnikem města Brna. Za poslední čtyři roky se také na území Brna podařilo vybudovat a zprovoznit 50 dobíjecích stanic pro auta na elektřinu.
Jeho vizí je také myšlenka obřího tepelného čerpadla využívajícího energii z odpadních vod po vzoru skandinávských měst. Všechny tyto projekty a plány minulý měsíc spojil, když představil vizi o energeticky soběstačném Brnu do roku 2026.
Zefektivnil nákup energií, připravil plán na snižování zplodin
Úspěchy zaznamenal také v oblasti úspor energií. Brno má nyní zapojeno 2500 budov v energetickém managementu, díky čemuž se hlídá spotřeba energií a na základě analýzy dat se navrhují opatření, která vedou ke snižování jejich celkové spotřeby.
Dále se zasadil o přijetí Akčního plánu SECAP udržitelné energetiky a klimatu (2019) a na to navázaného Memoranda o spolupráci ke snižování emisí CO2, za které Brno získalo ocenění Chytrá města. Město se díky memorandu zavázalo snížit emise CO2 o 40 % do roku 2030. Ke splnění cíle se přihlásilo také 50 soukromých subjektů. V návaznosti vznikla kampaň Připrav Brno, která má za cíl informovat veřejnost o situaci v této oblast.
V Brně pomocí zeleně snižují dopady klimatických změn
V oblasti životního prostředí v roce 2019 Brno jako první obec v České republice zavedlo dotace na zelené střechy, aby zmírnilo dopady klimatických změn. S tím se pojí také podpora ozeleňování vyasfaltovaných a zanedbaných vnitrobloků, zachytávání dešťové vody či ekovýchovy.
Za Petra Hladíka se také v Brně připravila vůbec největší studie na zachytávání dešťové vody v Česku. Ta navrhuje řešení, jak lépe hospodařit s vodou na 354 hektarech v pěti městských částech města Brna. Studie ukazuje na vhodnost jednotlivých opatření, jako například propustné zpevněné plochy, zelené střechy, retenční nebo akumulační nádrže v určitém území.
Život obyvatel města se zlepší také vytvořením 50 nových parků v Brně. První realizace z programu Nové parky pro Brno už jsou hotové, zpřístupnila se například lesní stezka v Lesíčku v městské části Brno-Tuřany nebo se revitalizoval park v centru městské části Brno-Černovice. Úspěšně se také obnovují břehy Staré Ponávky. Nový park Mariacela, který u říčky vzniknul, se dostal do finále soutěže Adapterra Awards. Po 16 letech se také podařilo zahájit realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření na řece Svratce v celkové délce tří kilometrů.
